ZOO Dvůr Králové nad Labem
9. 8. 2007
Páč Luciáš poslední dobou nechodí do práce - prý má dovolenou - nevím sice co to je, ale je príma, že trávíme skoro všechen čas spolu - rozhodla se, že si vyrazíme do ZOO. Taky jsem nevěděla co to je, ale nebála jsem se, páč nás jelo spousta - krom lidiček ještě Hakýsek, Lenýsek, Simírek a Toník :-) ... uf, ale dalo mi práci ty všechny chlapi uhlídat :-)).
Jsem sice holka statečná, ale hned na začátku jsem potkala cosi, co mě dost vyděsilo ... a všichni ostatní ze mě měli srandu ... rozštěkala jsem se na papírové makety "psovitých šelem" a ani trošku jsem neměla v plánu se k nim přiblížit. Nakonec mě Luciáš přeci jen přesvědčila, takže když jsem zjistila, že mi fakt nemůžou ublížit, už jsem s nimi kamarádila. Ovšem hned potom, co já už byla "v pohodě" jsem se mohla smát já, když se zjistilo, že tu nejsem jediný strašpytlík - Lenny s Hakym měli taky dost problém k těm "zvířátkům" alespoň čmuchnout :-).
Pak už jsem se nebála vůbec ničeho, statečně jsem "seštěkala" obrovského tygra, a vůbec mě netrápilo, že jsem menší než kus flákoty, co se mu povaloval v jeho teritoriu - teda faktem zůstává, že byl za sklem, takže jsem mohla frajeřit :-). A jak jsme to tak všechno procházeli, potkávali jsme spoustu různých zvířátek - ta malá mě skoro vůbec nezajímala, zato ta vééélikááá ... všechny jsem si je chtěla prohlídnout co nejvíc zblízka, snažila jsem se skákat na zídky, podlézat pod branami, nebo alespoň prolézat keříky, jen abych mohla co nejblíž, ale Luciáš mě vůbec nechtěla pustit - jí se to řekne, ona je spokojená, že "jen kouká", ale já je chtěla pořádně prozkoumat a vočmuchat a tak vůbec ... no jo, třebas někdy jindy někde jinde :-)
I přes to, že jsem se k žádnému obyvateli nemohla přibížit, se mi tu moooc líbilo, ale bylo toho na jedno malý štěně trochu hodně, takže ke konci už jsem byla tááák strašně unavená, že jsem klíďo píďo zůstala ležet vedle dřevěného méďi a nejen že jsem neměla potřebu nikam utíkat, mně se od něho ani nikam nechtělo pokračovat. Fousáči na tom ale nebyli o moc líp - Haky si lehal do každého kousku stínu který našel a Lenny ho úplně dobrovolně následoval :-).Jo jo, bylo to trošku unavující, ale byl to príííma výlet, takže příště jedu zas :-))
