Ahojte všichni, takže asi tak ... :-)
... narodila jsem se 21. února roku 2007 v obci Láz u Příbrami. Moje maminka je Puca (... její pravé jméno je ovšem Celine Mandylion) a mým tatínkem je Bradpitt of Lovealoch (ten "působí" v chovné stanici "z Jeřeně"). Mám ještě šest sourozenců ... tři sestřičky a tři brášky. Mamča se věnuje myslivosti (lesy, zvířátka, lov, norování ...), ale pro mě si panička vymyslela dráhu agiliťáka. Hakýska (to je v současné době můj fousatý spolubydlící) "běhat po parkurech" prý nebaví a panička doufá, že mě se to líbit bude ... praštěná jsem dost, tak uvidíme, třebas jooo :-). Jaká budoucnost čeká mé sourozence netuším, ale určitě se o to budu časem zajímat.
Poprvé se na mě panička přijela podívat na velikonoční pondělí ... tak nějak jsem na ní zbyla :-), ale hned jsme si padly do oka a bylo rozhodnuto. Do nového bydliště jsem jela týden na to ... celou cestu jsem zvládla úúúplně skvěle a předváděla jsem, jak umím být nejhodnější a nejklidnější štěndo na světě ... přeci se nepřiznám hned na začátku :-). V novém domově na mě už čekali dva psí kámoši - německý ovčák Gordon a malý knírač Hacky ... popravdě, odvázaní ze mě moc nebyli, ale panička jim vysvětlila, že nejsem jejich večeře, tak mě jen celou "vočmuchali" a víc jsem je nezajímala.
První dny se mnou panička zůstávala doma - prý na psí mateřské :-) ... a já ji jen utvrzovala v tom, že udělala móóóc dobře, že si mě "přivlastnila". Ovšem když si usmyslela, že mě nechá samotnou !!! abych se v klidu prospala, tak jsem ji hned ujistila, že ne vždy budu "tichá, klidná a vyrovnaná". A bojujeme doteď ... ona si klíďo ráno odejde (prý musí chodit do práce, ale to jsou určitě jen výmluvy), a na moje kvílení, vřískání a vytí vůůůbec nebere ohledy. Nevím, jak si to představuje, ale asi si budu muset zvyknout hrát si přes den sama, když panička si hraje klíďo píďo někde jinde. No ... uvidíme ... :-)
PS: vřískat umím opravdu náááramně ... nedám se přeslechnout :-)
A protože si mě panička přivezla "uprostřed" závodní kariéry mého spolubydlícího, jezdím si už takhle od malička po výletech a koukám a pozoruju ... co mě čeká a nemine. Prý mám na překážky ještě dost času, ale už jsem si vyzkoušela tunel (ten vypadá prííímovně) a kladinu (ta už tak příjemná není). Taky mám na cvičáku skoro stejně staré kámošky - jack russellku Báru a borderku Meggy. S nimi si běhám a zlobím a pereme se navzájem ... popravdě ... Barušku zvládnu :-), ale Meggy tak nějak v pohodě "zvládá" mě a nedává mi moc šancí. Co je mi platné, že mám rychlé nohy, když ta potrhlá borderka je má taky a ještě navíc delší ... jen co vyrostu, já ji ukážu :-))).
To je asi na začátek všechno, myslím, že teď už mě bude panička chtít začít trénovat ... prý aspoň přivolání bych měla zvládat od malička na jedničku ... já se fakt snažím ... když vím, že ta holka jedna nezapomněla nějakou dobrůtku :-))
... narodila jsem se 21. února roku 2007 v obci Láz u Příbrami. Moje maminka je Puca (... její pravé jméno je ovšem Celine Mandylion) a mým tatínkem je Bradpitt of Lovealoch (ten "působí" v chovné stanici "z Jeřeně"). Mám ještě šest sourozenců ... tři sestřičky a tři brášky. Mamča se věnuje myslivosti (lesy, zvířátka, lov, norování ...), ale pro mě si panička vymyslela dráhu agiliťáka. Hakýska (to je v současné době můj fousatý spolubydlící) "běhat po parkurech" prý nebaví a panička doufá, že mě se to líbit bude ... praštěná jsem dost, tak uvidíme, třebas jooo :-). Jaká budoucnost čeká mé sourozence netuším, ale určitě se o to budu časem zajímat.Poprvé se na mě panička přijela podívat na velikonoční pondělí ... tak nějak jsem na ní zbyla :-), ale hned jsme si padly do oka a bylo rozhodnuto. Do nového bydliště jsem jela týden na to ... celou cestu jsem zvládla úúúplně skvěle a předváděla jsem, jak umím být nejhodnější a nejklidnější štěndo na světě ... přeci se nepřiznám hned na začátku :-). V novém domově na mě už čekali dva psí kámoši - německý ovčák Gordon a malý knírač Hacky ... popravdě, odvázaní ze mě moc nebyli, ale panička jim vysvětlila, že nejsem jejich večeře, tak mě jen celou "vočmuchali" a víc jsem je nezajímala.První dny se mnou panička zůstávala doma - prý na psí mateřské :-) ... a já ji jen utvrzovala v tom, že udělala móóóc dobře, že si mě "přivlastnila". Ovšem když si usmyslela, že mě nechá samotnou !!! abych se v klidu prospala, tak jsem ji hned ujistila, že ne vždy budu "tichá, klidná a vyrovnaná". A bojujeme doteď ... ona si klíďo ráno odejde (prý musí chodit do práce, ale to jsou určitě jen výmluvy), a na moje kvílení, vřískání a vytí vůůůbec nebere ohledy. Nevím, jak si to představuje, ale asi si budu muset zvyknout hrát si přes den sama, když panička si hraje klíďo píďo někde jinde. No ... uvidíme ... :-)PS: vřískat umím opravdu náááramně ... nedám se přeslechnout :-)
A protože si mě panička přivezla "uprostřed" závodní kariéry mého spolubydlícího, jezdím si už takhle od malička po výletech a koukám a pozoruju ... co mě čeká a nemine. Prý mám na překážky ještě dost času, ale už jsem si vyzkoušela tunel (ten vypadá prííímovně) a kladinu (ta už tak příjemná není). Taky mám na cvičáku skoro stejně staré kámošky - jack russellku Báru a borderku Meggy. S nimi si běhám a zlobím a pereme se navzájem ... popravdě ... Barušku zvládnu :-), ale Meggy tak nějak v pohodě "zvládá" mě a nedává mi moc šancí. Co je mi platné, že mám rychlé nohy, když ta potrhlá borderka je má taky a ještě navíc delší ... jen co vyrostu, já ji ukážu :-))).To je asi na začátek všechno, myslím, že teď už mě bude panička chtít začít trénovat ... prý aspoň přivolání bych měla zvládat od malička na jedničku ... já se fakt snažím ... když vím, že ta holka jedna nezapomněla nějakou dobrůtku :-))
