Jsem teriér - to už víte, a jsem kamarádský teriér :-) ... nejraději bych se kamarádila úúúplně s každým ... teda co se lidí a ostatních psíků týká. Jsem se zkoušela kamarádit třebas i s morčetem ... ale moje lovecké teriérské vlohy, na které jsem si zrovna vzpomněla, se mu vůůůbec nelíbili (fakt nevím proč). Takže ti psí kámoši:
Když si mě panička přivezla domů, tak jsem se nejdříve seznámila s jejíma dvěma psy a se psem paničky mojí paničky (chápete, že :-) ?). Popořádku: první pes mojí paničky je německý ovčák Gordon (takže dostane přednost, taky je větší a silnější a tak ... tak taky proto). Ten paničku poslouchá, takže si mě jenom vočmuchává a jináč ho zas až tak moc nezajímám a když chci dovádět, tak se i nechá ukecat. Teda on se zrovna moc nerozdovádí (přeci jen už je to prý "starší pán"), ale nechává mě, ať si dělám co chci, takže provokuju. I hračky mi klíďo nechá, ale to se nelíbí paničce, prý mám svých dost a prý stačí, že mu je krade Haky. Asi nechce dovolit, aby se mi podřídil ... no ale to se ještě uvidí :-)).
Hacky - to je ten druhý paničky - je malý knírač. Ale asi je to pěkný nafoukanec, vůůůbec, ani trošku, si se mnou nechce hrát. A já se tááák moc snažím ho vyprovokovat ke hře ... ale ani v pět ráno, ani v deset večer se mu to nějak nezamlouvá nebo co (a přes den se přede mnou schovává). Občas mi dává pořádně najevo, že se mnou vážně nechce mít nic společného ... občas to i bolí, to je pak rachot. A panička si klíďo okřikne mě, prý ho nemám votravovat ... no co byste tomu řekli! Někdy vypadá, jako kdyby se přede mnou chtěl zahrabat hluboko pod zem, jen abych ho nechala napokoji. A taky se schovává za paničku nebo jejího dědu (jak můj maličkej mozeček stihnul pochopit, Hacky je dědův mazánek :-) ale pšššt). Ale já si ho vychovám a určitě budem kámoši ... jen co mi ještě trošku povyrostou nožičky a já nebudu takový mrňe.
Jóóó to Lenýsek, to je jinčí "kafčo". To je taky malý knírač, ale ten s námi nebydlí (škoda, to by byl parťák - téééda nic proti těm dvěma co mám doma). Jezdí k nám na víkendy se svojí paničkou (páč to je mamka mojí paničky) a ten je naladěn na moji praštěnou notu. Spolu dovádíme až se všichni okolo smějí (že by nám?), taháme se o hračky - v přetahování má sice Lenny trošku navrch, ale zadarmo mu nic nenechám, honíme se, já ho klíďo kousnu a jemu to nevadí - to je príííma (teda já nekoušu doopravdy, to já jen tak, aby se neřeklo). Když mě má plný zuby a chce si maličko ode mě odpočnout, tak si myslí, že se schová na gauči. Ale kdepák ... já totiž funguju na pérkách a postel a křesla a tak pro mě vůůůbec nejsou žádný překážky :-).
No a první kámoškou ze cvičáku, se kterou jsem si hrála, je borderka Meggy. Je sice jen o tři týdny starší, ale je asi o tři mě větší a dává mi to pěkně najevo. Pořád se po mě válí, vokusuje mě až jsem vždycky celá voslintaná a špinavá ... ale mě to neva, je s ní velká legrace. A když už toho mám třebas na chvíli dost, tak ji ukážu, že jsem teriér, až se holka nestačí divit. Jo, pořádek si udělat umím. A ani hračku mi neumí sebrat, jak já si ji dovedu bránit. Asi jsem lakomej teriér :-)) ... no ale co, když si hraju já s ní, tak si ona nemá co hrát s hračkama, že :-). Pošťuchujeme se navzájem ... fakt je fajn.
Ještě mám na cvičáku kamarádku jack russell teriéra Báru. To je moje krev. Sice ze mě byla ze začátku vykulená - asi jsem byla praštěnější, ale všechno jsem ji naučila a teď už zlobíme společně. Teda nezlobíme, prostě dovádíme a vymýšlíme kraviny, až se páničkové nestačí divit.
...
A pak je na cvičáku ještě spooousta dalších psíků, malých i velkých, ale k těm mě zatím moc nepouštějí, prý až nebudu tak snadno zašlápnutelná a sežratelná :-), ale až budu velká holka (a já budu) ... tak si budeme hrát všichni společně.