Pořád ještě nejsem kraťanda a určitě nikdy nebudu :-), pořád ještě nemáme doma žádnou kraťandu a určitě ještě dlouho mít nebudeme :-) ... a přesto jsme se s Luciášem znovu vydaly na sraz těchto krásných zvířátek ... kam nás pozvali a s sebou přibalili Mertíci, za což jim patří dík. Akcička byla tentokrát dvoudenní a konala se v Horce nad Moravou ... v krásném prostředí, kde jsme byli ubytováni v Lovecké chatě a po oba dny jsme mohli využívat prostornou krytou jezdeckou halu s pískem.

to jsme všici :-)

to jsme jen my neKK :-)

Vyráželi jsme v sobotu hodně brzy ráno, ale cesta ubíhala rychle a příjemně ... možná i proto, že jsem mohla celou dobu ležet Luciášovi na klíně, což normálně nemůžu, když ona většinou celou cestu drží takový divný podezřelý kolo :-). Na místě konání jsme se nejdříve všici ubytovali, poté jsme byli seznámeni s programem a pak se mohlo začít. V hale byl postaven parkur agility a kdo chtěl, mohl si pod dohledem zatrénovat - zkusila jsem si nějaký ty zonovky, tunely a slalom ... skočky byly proklatě vysoko, neb nejvíce tam trénovali KK a já byla jediná mrňavá. Venku vedle haly probíhala soutěž v přivolání ... není to klasické přivolání, ale měří se čas, za jak dlouho se pes dostane z bodu A do bodu B za svým páníčkem :-). Výsledky měli zvlášť KK (tedy kraťandy) - ty měli ještě konkrétnější dělení na psy, feny a mimina :-) a zvlášť neKK (tedy my všici ostatní psíci všech možných i nemožných ras). Já byla mezi neKK nejmenší, tedy s nejkratšíma nožkama, takže ač jsem se snažila co to šlo, stačilo to na deváté místo ... no jo, holt dlouhý nohy jsou dlouhý nohy :-). Video z přivolání najdete tady.

Odpoledne pak byla pro páníky připravena přednáška o očních vadách od MVDr. Beránka a následně kdo chtěl, mohl nechat psíka klinicky vyšetřit. Luciáš toho využila (přestože do jeho ordinace to má z domu co by kamenem dohodil :-)) ) a na prohlídku mě objednala. Nejdříve mi pan doktor cosi nakapal do očí - no to se mi ale vůbec nelíbilo, jenže jsem nic nezmohla, pak mi do očí pořád něčím svítil a koukal a já nevím co ... ale výsledek za to stál: jsem prostá všech očních vad :-)). Pak už jsem jen odpočívala, abychom druhý den mohli pokračovat v připraveném programu.

V neděli se řešil další výcvik - tedy stopy, poslušnost, dogdancing, ale i znovu agility a obrany. A mezi tím vším byla pro nás pro všechny připravena další soutěž - tuneliáda - byla to vlastně agi trať, ale sestavená pouze z tunelů, z nichž jeden z nich byl rovný a sakra dlouhý, páč byl spojen z tunelů tří. A tentokrát se moje krátký nožičky ukázaly býti spíše výhodou, neb jsem se oproti všem ostatním velkým neKK nemusela v tunelu krčit a v cestě mě tedy nic nebrzdilo. Náročným se ukázal být pískový terén - teda spíš pro Luciáše než pro mě :-) - před posledním tunelem sebou prostě sekla - nějak ji přestaly poslouchat nohy bo co :-) (a písek ze sebe vyklepávala ještě doma) ... ale i tak jsem mezi neKK doběhla na druhém místě - předběhla mě proklatě rychlá šeltička :-)), ale já .... jáááá předběhla Simírka :-)) - teda jen o fous, ale i tak :-)). Video z tuneliády je tady. Po vyhlášení se zájemci dozvěděli ještě něco málo o vystavování a pak už jsme se rozloučili a vyrazili domů - čekala nás dlouhá cesta. Nějak jsem ji ale nevnímala, celý víkend byl hooodně příjemný, ale taky hooodně náročný, takže jsem celou cestu prospala.