Loni jsme se s Luciášem agilitně soustředily na Šumavě. Bylo tam opravdu krásně, jenže letos se nám nehodil žádný z nabízených termínů a tak Luciáš vybrala trénink pod vedením Olgy Edrové v Brně na Zetoru. A nebyl to výběr vůbec špatný :-).

Do Brna jsme ve čtvrtek ráno odjížděly s obavami, neb večer předtím se přes ČR přehnala silná bouře a nevyhlo se to ani Brnu (a dle ranních zpráv v TV to nebylo vůůůbec hezký), ale nevzdaly jsme to a na cestu se vydaly. Společnost nám v autě dělala Káťa s Dínem, a protože Káťa má v Brně druhý domov, ulehčilo to Luciášovi hledání místa určení :-) (i když navigaci jsme pro jistotu měly s sebou).

Trénovalo se dvakrát denně - začalo se ve čtvtek odpoledne tím, že se Olga podívala jak (ne)umíme zony, poradila co a jak trénovat a dohodla se s námi, že do tréninkových parkurů je zažazovat nebudeme, ať je trénujeme samostatně tak se dvěma třema překážkama. Ve skupině nás bylo asi tak plus mínus patnáct a "zonovkový" problém jsme měli téměř všichni :-)). Další tréninky byly hodně zaměřeny na zrychlování jak nás psíků, tak i páníků. V pátek nám počasí celkem přálo - až moc, bylo spíše vedro, takže v pátek večer jsem po večeři zapadla do stanu a v tu ránu jsem spala. Dopolední sobotní trénink byl o něco příjemnější, neb bylo zataženo, jenže po o začalo pršet a bouřit a prostě bylo fuj, takže jsme s Luciášem celé odpoledne proležely ve stanu a bylo po trénovaní ... až do večeře :-) - po večeři se Olina rozhodla, že už je počásko celkem v poho a místo odpoledního tréninku jsme měli večerní - to bylo príma, jsem chytla druhý dech a ten večer jsem na překážkách řádila jak černá ruka :-)). Další dny už to bylo vše tak nějak v pohodě - zase se vrátilo spíš léto :-).

Tréninky byly opravdu fajn, jen ty rovinky a cca osmimetrové rozestupy překážech v parkurech daly hooodně zabrat Luciášovi :-) - no jo, její fyzička byla fakt hodně pod bodem mrazu, takže v pondělí večer to vypadalo, že už se nepostaví na nohy ... ale postavila a trénovalo se dál. Úplně všechno nám nešlo, ale Luciáš pozorně poslouchala co a jak trénovat, tak snad se trochu zlepšíme a na parkurech si trochu víc porozumíme :-). Ve chvílích volna jsme chodily do nedalekého lomu, kde jsem si i zaplavala, v úterý jsme měly návštěvu - přijeli se na nás podívat "babička" s Jirkou a Mertíci s Ninou ... to bylo příjemné překvápko :-).

Luciáš: co dodat :-) - soustředění bylo fakt prima, na parkuru jsme trávili čas i když jsme sami měli odběháno, neb jsme pomáhali dalším z naší skupiny, člověk okoukal co a jak trénovat i když zrovna na parkuru nebyl se svým psem, jídlo od snídaně až po večeře naprosto perfektní, zázemí ideální, prostory obrovské, trenérka naprosto v pohodě ... no snad se sem za rok zase podíváme :-)